Jak zajistit energetické úspory v administrativních budovách?
Josef Pokorný, COLTYS - AUTOMATIK, a.s.
Daniel Macek, ČVUT FSv
Náklady na energie tvoří největší položku z provozních nákladů budov po celou dobu jejich životnosti. Proto každé rozhodnutí, které vede k redukci těchto nákladů má významný pozitivní dopad na cash flow, hospodářské výsledky, rozpočet každé organizace. Abychom mohli dělat jen správná energetická rozhodnutí, je potřeba mít funkční systém správy energií, neboli energy management.
Energie - největší náklady administrativních budov
Život každé budovy prochází třemi etapami. Začne výstavbou, pak slouží svému účelu a měla by končit ekologickým odstraněním.
Náklady na vlastní provoz budovy jsou dosud vždy vyšší než součet nákladů na postavení a odstranění, viz.obrázek 1.
roky
Obrázek č.1 Struktura nákladů po dobu životnosti administrativních budov
Porovnáme-li jednotlivé položky provozních nákladů, tak jednoznačně nejvyšší jsou energie, viz následující obrázek.
Obrázek č.2 Struktura provozních nákladů za dobu životnosti administrativních budov
Proto každé rozhodnutí, které vede k redukci nákladů na energie má významně positivní dopad na cash flow, hospodářské výsledky a rozpočet společnosti/organizace. Správná energetická rozhodnutí můžeme dělat, jen když máme funkční systém správy energií neboli energy management.
Co je energetický management?
Energetický management (EM) je řídicí proces pro zajištění energetických potřeb. EM klade důraz na analýzu, kontrolu a predikci dlouhodobých spotřeb energií a médií. Jeho cílem je zajistit hospodárný, spolehlivý a environmentálně ohleduplný provoz.
Obecně má EM dva cíle: snižování energetické náročnosti a zvyšování energetické účinnosti. V rámci prvního se snažíme např. o zlepšování tepelně technických vlastností budov, odstranění nesmyslných spotřeb, zabránění škodám z havárií – penalizacím - reklamacím, řízení odběrových diagramů, sdružování nákupů, nákupy podle odběrových diagramů. apod. V druhém případě se jedná o co nejefektivnější a nejspolehlivější výrobu nebo dodávku energií a médií, např. efektivnější provozy, využití obnovitelných nebo kogeneračních zdrojů.
Systémové zařazení energetického managementu
Činnosti energy managementu jsou podmnožinou činností facility managementu a jejich vztah ukazuje následující obrázek.
Obrázek č.3. Vztah Facility a Energy managementu
Vodítkem pro vytvoření systému energetického managementu je evropská norma EN 16001. Ta definuje pět hlavních procesů, které se cyklicky opakují. Jejich cílem je, aby periodicky zjišťovaly příležitosti zlepšení, viz. obrázek 2.
Procesy vychází z definice energetické politiky a cílů. Pro jejich splnění se připraví seznam úkolů/projektů. Ty se po schválení realizují. Po zprovoznění změn se analyzuje stav a vyhodnotí se, jak byly cíle splněny.
Jako pro jiné systémy managementu, tak i zde se musí systémové procesy definovat, dokumentovat, implementovat a udržovat.
Obrázek č.4: Systémové procesy EM dle EN 16 001.
Nástroje energetického managementu
Pro vybudování a provádění EM slouží nástroje:
· legislativa EU (např. směrnice č.2010/31/EU o energetické náročnosti budov, směrnice č.2009/72/EU o společných pravidlech na trhu s elektřinou, č.2009/73/EU o společných pravidlech na trhu se zemním plynem)
· legislativa ČR (např. zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., energetický zákon č. 458/2000 Sb., zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů č.180/2005, zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002, zákon o podmínkách obchodování s emisními povolenkami č. 695/2004, včetně pozměňujících zákonů a prováděcích vyhlášek),
· norma ČSN EN 16001 - systém energetického managementu
· plánovací nástroje (územní plány, územní energetické koncepce, generely),
· technické nástroje (inteligentní měřící systémy, řídicí systémy, statistické zpracování monitorovaných dat, predikce),
· analytické nástroje (energetické audity, průkazy energetické náročnosti).
·
Technické nástroje energetického managementu
Řada činností energetického managementu je rutinního charakteru, které lze vyřešit technickými nástroji, pro zvýšení produktivity a spolehlivosti.
Obrázek 5: Hlavní uplatnění technických nástrojů pro EM.
Technické nástroje můžeme řešit podle velikosti, topologie a typu organizace třemi formami.
Nejjednodušší je „hlava-tužka-papír“ . Obvykle tento způsob používají jednotlivci či samostatné malé organizace, které mají náklady v řádu desítek tisíc Kč/rok. Jejich energetické zařízení je jednoduché a obsahuje měření energetických utilit v řádu jednotek. Hlavní nevýhodou je časová náročnost manuálních odečtů a s tím související jen hrubá představa odběrového diagramu energií, která neumožní nalézt většinu úspor.
Druhá forma je pokročilá a využívá výpočetní techniku pro zápis manuálních odečtů měření do tabulek k provádění ručních reportů a analýz. Používají ji samostatné střední organizace s náklady stovek tisíc Kč/rok a s jednoduchým odběrovým diagramem. Počet měření je v řádu desítek. Také tato forma má nevýhodu v hrubém odběrovém diagramu. K tomu se přidává nutnost vyřešení záskoku, protože dost často umí tabulky využívat jen jeden člověka, jejich tvůrce.
Třetí forma znamená komplexní přístup. Jedná se o energetický informační systém integrovaný s inteligentním měřícím systémem. Obvykle je plně provázán se strukturou informačních a komunikačních systémů společnosti/organizace. Měření je odečítáno dálkově, týká se všech podstatných veličin a jde do tisíců. Takový systém poskytuje uživatelům na kliknutí potřebné podklady, jejichž zpracování pomocí předchozích forem trvá dlouho nebo je dokonce nemožné. Tato forma je vhodná již pro střední organizace nebo organizace ve skupině s náklady za energie v řádu již od 0,5 mil. Kč/rok. Na základě praktických zkušeností se zavedením takového systému lze garantovat úspory za energie ve výši minimálně 5%.
Závěr
Implementace inteligentního měřícího systému integrovaného s energetickým informačním systémem má do budoucnosti největší potenciál úspor nákladů za energie. Jeho přínosy výstižně charakterizuje heslo:
KDO MĚŘÍ, TEN ŘÍDÍ
V dalším článku si vysvětlíme, jak lze takový systém realizovat bez investičních nákladů.
